Prosinec 2012

Potraviny a výživa

23. prosince 2012 v 17:09 | Iva Jamajka |  Léčení
Již pěknou řádku dnů přemýšlím, jak nejlíp zhodnotit stravu a výživu nás všech. Není od věci si nad tímto tématem sednout a řádně proklepnout, jak vlastně žijeme a proč takto žijeme. Koupeme se ve svých nemocech a jen acháme nad tím, že nás tam bolí, tam tlačí, ale příčinu nehledáme. Jen si "libujeme" v tom, jaké ty nemoci jsou, kolik prášků nám doktoři napsali nebo nenapsali a měli napsat. Takže teď už dost. Tímto se tady zabývat nehodlám.

Makrobiotika - jíme to, co skutečně potřebujeme. Jíme z toho hlediska, co děláme, z hlediska našeho zdraví, z hlediska roční ho období, je to to, kdy tělo dostane to, co skutečně potřebuje. Nemá přebytky, energeticky je vyvážené, jak se svým zdravotním stavem, tak s ročním obdobím, s prostředím, ve kterém žijeme, a to vše vede k tomu, že organismus pracuje, jak nejlépe dovede.
Makrobiotika - je vyvážená strava. V létě jíme to, co nás ochlazuje, v zimě, co nás zahřívá. Když máme nemoc, která nás přehřívá (vysoký tlak, přetížená játra, kde je hodně horkosti), tak tu stravu vedeme více k ochlazení. Když jsme přepjatí, neklid, nervozitu, tak stravu vedeme k tomu, aby nás uvolnila.
Když máme v sobě chlad, jsme zimomřiví, máme studené ruce, nohy, jsme unavení, tak stravu musíme dát takovou, aby nás více aktivizovala a doplnila více té zahřívající akční energie.
Jin a jang ve stravě - Jin a jang vychází vlastně z čínské medicíny.
Jin - uvolňující energie, chladná, pomalá, klidná, vlhká, ženská
Jang - Stahující, aktivní, horká, akční.
Takže tyto dvě energie jsou ve všech věcech, dějích. V létě máme víc energie jang - je víc tepla, horka, jsme aktivnější, takže v létě je v přírodě více energie JANG.
Kdežto v zimě - chlad, vlhko, sníh, je více energie JIN.
V zimě jsme pomalejší, klidnější a potřebujeme stravu, která nás zahřívá. My se oblékneme na těle, takže zhora už nám zima není, ale měli bychom dát tělu i zevnitř zahřívající energii. A to už neděláme. Když to neuděláme, tak se budeme ochlazovat, náš vnitřní systém bude mít nedostatky a to může vést k některé nemoci. Narodili jsme se s určitými dispozicemi, na určitých místech, určitým lidem, s genetickými proporcemi, některé orgány máme slabší, některé silnější. No, a když nedáme organismu takovou stravu, jaká má být, tak jsme nemocní. Má v tom prsty genetická dispozice, stres, okolí.
Sebevzdělávání ve stravování - jídlo - je třeba, abychom do těla dostávali to, co skutečně potřebujeme (viz příklad auto a palivo) a na co je ten náš trávící systém uzpůsobený. Je to věc úplně přirozená. Vlastně makrobiotika neříká nic, co by tady nikde nebylo, je to jen pozorování přírody, jak to funguje, nás, přírody (my jsme součástí přírody). V dnešní době začal fungovat potravinářský průmysl a ostatní průmysly - elektřina, teplo, voda. Dnes už nežijeme podle přírodních zákonů a v rámci těch možností, které máme.
Zelenina - obsahuje spoustu důležitých věcí - vitamíny, minerály apod. Když se podíváme, jak ji trávíme, tak vidíme, že my nemáme 4 žaludky jako kráva, naše slinivka nezvládne zpracovat např. mísu syrového salátu. Slinivka se namáhá, pak se namáhá trávicí trakt, další díl tlustého střeva, přemnožuje to plísně a další věci. To neznamená, že to neobsahuje to, co to má obsahovat. Ale naše trávení na to uspořádané není. Takže: zelenina se upravuje tepelně, ale hned se spotřebuje. Nenecháváme ji do dalších dní. Nabírá plísně, které nám škodí.
Vitariání a syrová strava - záleží na našem trávení, jaké máme enzymy. Kravička ty enzymy má, my ne. Kravička tráví vlákninu v žaludku, lidé ne. My máme na trávení jen slinivku, jenže slinivka není tak výkonná na trávení syrové stravy. Když jíme zeleninu tepelně upravenou, tak má všechny vitamíny i minerály a všechny látky, ale musíme vitamíny ji sníst hned po tepelné úpravě, protože potom podléhá zkáze, zahnívá a potom z ní už nic nezískáme. Zelenina je zásadotvorná, ale musíme ji sníst hned, protože se z ní potom stává kyselinotvorná, což už není dobře.
Maso - maso strávíme, ale trávíme ho týden. Pokud ho ale budeme jíst často, potom se ve střevech zahnívá, přemnožují se aerobní bakterie, zatěžuje to játra. Když ho nebudeme jíst, tak to nevadí, ale musíme mít kompletní bílkoviny. Kompletní bílkovina vzniká kombinací OBILOVINA, LUŠTĚNINA na jednom talíři, protože aminokyseliny na sebe nepočkají. My nemáme sklad na aminokyseliny. My je musíme dát dohromady na jednom talíři a potom se nám vytvoří kompletní bílkovina. O tom nám svědčí tradiční stravování. Dříve se u nás jedlo například hrách a kroupy, v Číně rýže s tofu, v Indii rýže s červenou čočkou, v Jižní Americe kukuřice s fazolemi, v Arábii kuskus, bulghur, farafel. To je stále na jednom talíři, protože lidi intuitivně věděli, že to k sobě patří.
Stravování v zimním období - v jinové zimě bychom měli mít stravu, která nás zahřívá. Takže více obilovin, které zahřívají - více pohanky, jahel. Samozřejmě rýže, která je neutrální a také více kulatá. V létě spíše dlouhozrnnou. Také dáváme zeleninu, která víc zahřívá, to znamená kořenovou zeleninu, víc kulatou zeleninu, méně listovou zeleninu. Také tuto zeleninu déle upravujeme. Používáme způsoby přípravy, které zahřívají - tlakový hrnec, pečení, delší dušení. Používáme méně lehčí přípravy, jemnější způsoby úpravy. Dáváme méně zelené zeleniny a také méně zeleniny syrové. Kdežto v létě dáváme více jinovější obiloviny jako je kukuřice, víc podlouhlou rýži, více zelené zeleniny, víc jemnější zeleniny, která se kratší dobu upravuje. Upravujeme způsoby jako je blanšírování, napařování a připravujeme je kratší dobu a dáváme víc zeleniny syrové.
Cukr a sůl - jednoduchý cukr (sacharoza) je zatěžující, protože zatěžuje slinivku, přemnožuje plísně, vede k překyselení vnitřního prostředí, je na extrémní straně. Ale to neznamená, že nejíme cukry. Naopak, cukry jsou základem stravy - složité cukry, např. v obilovinách je největší podíl složitých cukrů, v zelenině největší podíl složitých cukrů. Ale ty jsou takové, které umíme regulovat, to znamená, že když je dostaneme do organismu, tak oni se vstřebávají postupně a rozkládají a hladina cukru je v krvi plynule doplňována. Takže nevytváří hyperglikémie jako jednoduchý cukr. Jednoduchý cukr nepoužíváme vůbec, ale to neznamená, že nejíme sladké. My jíme sladké v podobě tepelně upraveného ovoce nebo sladu a podobně. Z jídelníčku nesmí vymizet sladká chuť.
Sůl používáme, ale v malé míře, protože ze soli vymizely minerální látky, které v ní byly kdysi. Proto používáme raději mořskou sůl, kterou během vaření zabudujeme do potravy. Nejhorší je to, když dosolujeme. Například máme hotovou polévku a my si ji v talíři dosolíme, nebo tyčinky se solí, nebo krajíc chleba a my si ho ještě posolíme. Tato sůl jde do organismu, rychle se vstřebá, vyhledává hlenové usazeniny, a z toho vznikají kamínky, usazeniny, z této soli, která není zabudovaná do potraviny, vznikají zhoršení cévního systému a tam, kde ta sůl nejvíc škodí.
Bílá mouka - mouka jako taková je problém, Dříve se jedla celá zrna, kaše, vařili celé zrno, když se šlo na pole, byla namletá mouka, udělaly se placky nebo potom chleba, to si vzali sebou. Placky i chleba byli na cestu. Zrní se mlelo na žernovu, obilí se rozdrtilo, byl tam celý klíček, obilka, celý vnitřek, z toho upekli chleba. Jenže tato mouka velmi rychle žlukne. Jelikož je tam klíček, který se rozdrtí, uvolní se tuk a celé to žlukne. Tato mouka se nedá dlouhodobě skladovat. V 19. století vymysleli válcové mlýny, kde když mleli, odešel první klíček, potom obilka, která se natáhne do jehliček, potom lepek a škrob. Toto se upeče. Tím pečením se lepek a škrob slepí. Toto když dojde do našeho žaludku, tam se ten pečený lepek a škrob nerozdělí. Toto jde do střev, kde se lepek lepí na stěny střeva, kde se rozkládá a škodí.
Náš imunitní stav se zhoršil. Nyní je základem stravy je pečivo - což je špatně. Toto je generační problém.
Mléčné výrobky - jsou v pořádku pouze v tom případě, když máme v pořádku (zdravá) střeva. Mléko je pochutina, pokud jsme zdraví. Nikdy nebyly problémy osteoporózy. Mléko je pro kojence, nikoliv pro dospělého jedince. Vadí nám mléčná bílkovina.
Denní stravování:
- nejvlhčí jídlo
Ráno - polévka zeleninová nastartuje
- kaše se zeleninou
Poledne - největší jídlo
- obilovina, tepelně upravená zelenina a bílkovina, trochu kvašené zeleniny (rýže, dušená mrkev, napařená brokolice, k tomu karbenátek z čočky, kvašená zelenina), kukuřičný knedlík, koprová omáčka z petržele, 2-3 plátky pečeného tofu, kvašená zelenina
Večeře - menší jídlo. Na večer se polévky nehodí, zatěžují ledviny. Placky s luštěninovou pomazánkou, nebo sushi, nebo nudle se zeleninou. Večerní jídlo by nemělo být veliké a nemělo by být po šesté hodině večerní. Když jíme v noci, tak nám to hodně zatěžuje ledviny. Toto večerní nebo noční jídlo se nestráví.
Toto bylo několik málo slov paní doktorky Vladimíry Strnadelové, za kterými také stojím. Nic jiného nám nepomůže, ať se nám to líbí, nebo ne. Takže zdar a sílu do našeho zdravého života Smějící se. Vaše Iva Jamajka

Afirmace

23. prosince 2012 v 15:59
Afirmace

Všude, kam se ubírám, cestuji bezpečně. Vždy se na svých cestách setkávám s milujícími a nápomocnými lidmi. L.Hay

V KAŽDÉM OKAMŽIKU MÉHO ŽIVOTA JE VŠECHNO V POŘÁDKU, JSEM V BEZPEČÍ A MILOVÁN.

Automatická kresba

23. prosince 2012 v 15:48 | Iva Jamajka

Vánoce

23. prosince 2012 v 15:47 | Iva Jamajka